.: Don't stop
Za oknem je už zase mlha. Včera přišla kolem druhý ráno a na vteřinu mě vyděsila – otočíte hlavu a město je najednou pryč, ani stopy po světlech Zahraďáku (malej bráška Jižáku). Poslouchám tříminutovou, čerstvym renderem znějící "Machines In Here", nejspíš to nejdospělejší, co na albu mám. Žádný opulentní smyčce, vzletný melodie.. jen bicí+synťák, v jednoduchosti je síla. Zažívám ten zvláštní pocit, kdy najednou kolečka zapadaj do sebe, mosty se tvoří tam, kde je nikdo neplánoval, a výsledek si přes nudlovitost celýho procesu (nejstarší zůčastněná písnička má za sebou snad dva roky zrání) zachovává něco jako perzistenci. To je fajn.
>| newton, 30. října 2004, 4:32, Plky (0)
.: Just stick to the plan..
Wanderlust bobtná pod injekcí dalších dvou písniček. Člověka to tak nějak drží naživu.
>| newton, 29. října 2004, 0:52, Plky (0)
.: Blau
K tomu Masterovi & Commanderovi: včera se mi zdál výbornej sen s námořní bitvou, která se přesunula do pobřežní krčmy, kde jsme se s hrstkou mariňáků bránili nepříteli, vedenýmu – simsalabim – J.F. Kerrym. Po zuřivý přestřelce se mi podařilo Kerryho v heroickém výpadu zajmout, a i když prskal jak čert, nakonec jsme ho vyměnili za příměří. Je to snad znamení, že podvědomě patřím mezi ortodoxní bushisty? Oh well.
Radši střih k dnešku. Za oknem nádherně leje! Tak jsem si pustil Survive [Marius De Vries mix].mp3, pro ten elektronickej úvod.. a v queue už čeká soundtrack Omikronu; techno-nálada, hlásící se zase o slovo. Throw me tomorrow, now that I really got a chance..?
>| newton, 27. října 2004, 7:06, Plky (2)
.: Port Royale
Proč mávám rukama? Diriguju! Víno v krvi, Lully z reproduktorů, okouzlující půlnoc uprostřed betonového blahobytu. Zavřu oči a vidím Pullingse a kapitána Aubreyho, Galapágy, sluneční svit, rozlámaný po mořské hladině – achich!
A pirate I was meant to be, trim the sails and roam the sea..
>| newton, 26. října 2004, 0:06, Plky (0)
.: Now the beach is deserted except for some kelp
And a piece of an old ship that lies on the shore..
No teda. První čmáranec ze staronovýho domova. A nebejt Aff., nevšimnu si, že mám dneska svátek. Dal jsem si dárek, dvě trička za litr a nějaký drobný, a to teda nádherný trička, vážně jo. Vždycky jsem si chtěl nějaký takový koupit, ale narazil na ně teprv teď.
Za oknem je zase to pulsující město, který opouštím. Ve sluchátkách starouš Dylan, jak moudří zvěděli z nadpisu. Dokopala mě k němu jedna fraeulein, čímžto jí danke schön.
>| newton, 18. října 2004, 21:28, Plky (9)
.: Stěhuju
Bednu po bedně, tašku po tašce přesouvám jedno období svýho života zpátky do bodu A, na to zatracený sídliště, ze kterýho jsem před třema rokama posmutnělej odjížděl a teď se mi do paneláku tak kurevsky nechce. Budu tam mít božskej klid se zvencnout, to jo.
>| newton, 17. října 2004, 20:20, Plky (1)
.: Dukelští hrdinové: over & out
We are the goon squad and we have come to town!
..graphically yours, newt.
>| newton, 15. října 2004, 21:36, Plky (2)
.: What's really happening?
Dvě-tři-nula, domov, již ne tak sladký domov. Zametám bordel z postele, najdu sluchátka, prásknu je do věže a na liště trefím Diamond Dogs, album, který mně poslední dva dny drží ve střehu. Now I'm hoping someone will care:
Střih, včera ráno. Potácím se do práce, v tramvaji házím ksichty horší než smrt, čeká mne asi tisíc cédéček k nasáčkování, nacpání do slimboxů, hodiny automatizovaného komíhání rukama sem a tam, křičet je málo. Připadám si jako idiot, další kluk se ptá, jestli jsem "ten z LEVEL TV", čas odmítá hejbnout kostrou a tak si donekonečna pískám melodii, hm, užnevímčeho.
Noc, Dépót. Nově nastupující kolega huláká své sexuální tužby a vzápětí mu panák slivovice neudělá ani trochu dobře. Pomalu platíme, hecuju nadraný soudruhy k odchodu, a za to svinstvo, co po sobě nechali, položím na bar pajcku. Potácíme se kamsi, zabavujeme dopravní kužely, děsíme taxikáře a recepci nóbl hotelu. Ze zoufalství začnu zpívat první sloku Nightclubbing, ale situaci to nikam neposune.
Zpátky v práci. Zhasínáme krám, čtyři jezdci Apokalypsy na startu. Do výlohy čumí Ještěr – jeden z panoptika našich stálých zákazníků – a tak ho nadšeně zkoušíme přemluvit, aby se vydal na tah s námi. Je u Dopravních podniků a homosexuál. Vymluví se na práci (v půl osmý večer?).
Teď. Zítra sem prásknu fotky z posledních dvou dnů. This ain't rock'n'roll. This is genocide.
>| newton, 15. října 2004, 2:30, Plky (0)
.: Nuda v Praze
Míval jsem období, kdy byla dvaačtyřicítka všude. Teď je to zpátky – proberu se v noci, juknu na hodiny, je tam. Kontroluju ráno čas a je tam zase. V práci, kde mi zbejvá poslední tejden, ji mám na pokladním displeji. A teď čas ulpívá před jedenáctou a ta mrška tu vrtí číslicema zas. Chystám se opíjet, protože jinou drogu, než špinavou, po okraj naplněnou sklenici rumu s kolou v dosahu nemám.
Včera jsem na netu visel někdy do druhý nebo třetí hodiny ranní a četl si stránky o koksu, který člověku tak dlouho otloukaj' o hlavu, jak marný svinstvo ten bílej prášek vlastně je, že má vyplašenej člověk iracionální chuť poslat si nosem nahoru celej vagón toho nejčistšího yeyo na východ od Ráje. Je tolik stránek o lidech, co s kokainem švihli, a tak málo o nás, co se nezadržitelně blížíme pádu do jeho náruče. Ještěže je to droga pro horních deset tisíc, kam mám podstatně dál, než do nejbližší knajpy.
Můj novej desktop, mimochodem. Hryžu si před ním prsty jak o závod, podělanej zlozvyk, kterej snad nemám šanci se kurva odnaučit, a trpím, že soulseek se nechytá na klíčový slovo SPLaTTeRCeLL, protože TO je hudba, jakou bych potřeboval vmontovat do hlavy na cestě vstříc městský noci, přikurtovanej ke koženejm smyčkám v tramvaji, ocejchovaný číslem na libovolnou ntou. Zmítalo by to se mnou doleva-doprava, žíly natáhlo na špagety, revizor by se uvolil dát si panáka na počest irácké ropné krize a cvalík si z toho nadělá do kalhot. Kam jezdí čtyřiadvacítka, když jede pozpátku? Do Hostivaře?
Už mi to vystoupalo do hlavy. Už je mi nádherně.
>| newton, 11. října 2004, 22:42, Plky (4)
.: Myslím to upřímně
Když jsi v tísni, řekni to písní, dí Petr Fiala. Nemám pesimisty moc v lásce, ale píseň jsem složil a tady bych si ještě dovolil jeden takový roztomilý obrázek:
.
>| newton, 5. října 2004, 0:10, Plky (5)
.: ..disconnected
newton tiše vzlyká, jelikož nemůže na internet, nemůže na blog, nemůže spát, nemá akurátní informace – pomalu se snáší z oblak, kam ho vynesla páteční noc, završená cestou tam a zase zpátky přes Most legií, tam s absintem v hlavě a TVC18 kol ruky, zpátky s rukama v kapsách a hlavou ve vesmíru. doma mozek odmítá usnout; od středy se toho tolik přihodilo! návštěva muže z Měsíce (budu vyprávět), seance na krámu s bandou od Star Wars někdy ve dvě ráno, no a teď.. co vlastně? nevím nic! krafám s technickou podporou volný.cz, ke které vás pustí až po reklamních kecech podložených smyčkou z Devil's Haircut, spílám Telecomu, který podle všeho za výpadek může, hryžu si prsty, vyplivnu ze sebe něco muziky a pak poslouchám první Run DMC, které teď střídá Aladdin Sane:
Breaking up is hard, but keeping dark is hateful
I had so many dreams, I had so many breakthroughs
But you, my love, were kind, but love has left you dreamless
The door to dreams was closed. Your park was real dreamless
nojo no. we should be on by now. ale nejsme. oh well. take your time.
>| newton, 3. října 2004, 20:00, Plky (0)
