.: Ziggy played guitar?
Ech, pamatuju, jak mi přišlo legrační, když ve fázi nasycení hudební scény elektronikou začaly moderní kapely jedna po druhé deklamovat, že jejich "příští album bude kytarovější". Nu a co se neděje, zatím mi to tu pod rukama přetéká kytarami.
Naštěstí jsou všechny virtuální, takže zůstávám z obliga. Na tu opravdickou stejně zvládnu sotva základní riff Satisfaction.. (vždycky mě fascinovalo, že hrábnout do strun umí každý druhý táborník – neznám obtížnější nástroj!)
>| newton, 30. ledna 2005, 2:07, Plky (8)
.: Nostradamus Newton
Hm, jen tak se prohrabuju naivníma povídkama ze svýho spisovatelskýho dětství a co na mě nevypadne z jedný sci-fi detektivky?
Od té doby tu nežilo nic, jen hrstka mutantů a speciálů, které společnost vyhnala z opuštěných domů blíže k centru. Z dvojčat World Trade Center zbyla jen hromada suti a na jejich místě teď byla skládka.
Napsáno v roce 1997. Eat this, falešní proroci.
>| newton, 26. ledna 2005, 19:46, Plky (6)
.: Zrcadlo, zrcadlo..
..pověz, co bude TOHLE za film?
Dneska jsem o něm slyšel poprvé a nemůžu se na ty obrázky ze světa, který mi připomíná poetiku mého milovaného Thiefa, vynadívat. Že by konečně film, na který čekám od narození? S tajemnou zahradou a benátskými maskami? Jsem upřímně zvědav – comicsovou předlohu neznám.
>| newton, 26. ledna 2005, 12:26, Plky (8)
.: Stopy ve sněhu
Vylezl jsem z domu a vydal se někam do večerní tmy, dolů z kopce, kde nevím co je, ale časem bych tak nejspíš došel do Šárky. Jak všechno ztichlo pod vrstvou sněhu, byl hned každej další krok propadnutím se hloubš a hloubš do světa, kterej se zdál zapomenutej a úplně mimopražskej. Chtěl jsem si věci kolem sebe zapisovat, ale propiska v mrazu stávkovala. Tak jsem prostě šel dál a dál, kolem nějaký podezřelý zříceniny, přes malinkej železniční most, pak zase dolů serpentýnama, kde jsem uhnul z cesty a svezl se na ledový skluzavce – trochu si u toho naboural kosti. Skončil jsem u silnice, kde se ztratil chodník, tak jsem vlezl do nedalekýho dvora a zkoušel projít někam dál, jen abych obešel dva strašidelný domy, zastrčený mimo existenci, rozpadlý barabizny, který na mě ale dokázaly vybafnout světlama, co reagujou na pohyb. A brzo bylo jasný, proč jsem cestou potkal oddychující vlak a zamával slečně, co pobaveně zírala mým směrem, protože jsem se z jejího pohledu musel vynořit odnikud: skončil jsem ve svahu nad nádražím. Tam jsem byl nucenej to definitivně otočit, jen mě ještě stihly vyděsit vrzající tyče na prádlo (u těch domů jsem se bál jako už dlouho ne), ale mantra "fear is the mind-killer" spolehlivě zabrala a já se nějak vypletl z téhle demoverze Stínadel, až jsem se našel před barákem velvyslanectví Mongolska. A měl sto chutí zaklepat a pozvat se u nich na čaj, v okně se svítilo.
Jen by mě nejspíš poslali do háje.
>| newton, 25. ledna 2005, 23:09, Plky (2)
.: Quailish & tak
Srkám víno, pálím jednu vanilkovou tyčinku za druhou, na repeat soundtrack Arcanum a snaha rozvést příběh, který nemá konkrétní nit, ale jeho kontury nosím v hlavě od chvíle, co jsem znovu začal hrát Magic: The Gathering, respektive jeho počítačovou verzi. A znovu se mi daří poskládat slova v úvodních odstavcích, aby mi po pár minutách došla pára. Nikdy nebudu spisovatel, ale je zábavné a poučné se o to pokoušet. A abych takovéhle pokusy učinil méně pomíjivými, řekl jsem si, že po vzoru například Kevina Karpenskeho začnu jednotlivé části příběhu zveřejňovat vám, co mi tu z pohodlí domovů (?) už nějaký ten pátek naklikáváte přístupy. Nečekejte žádné velké umění, nečekejte, že mi to nadšení vydrží déle, než týden, ale proč to propánajána nezkusit, když vína i volného času je momentálně nadbytek. Třeba mě pozitivní ohlas donutí vytrvat, nebo naopak negativní se zlepšit.
A do toho všeho Discord, kterého znát blíž, neváhal bych nazvat přítelem, naboural striktně hvězdnoválkovskou doménu CSWU.cz způsobem, který by mi zvednul náladu i bez té zmínky o Wanderlustu. Nejen za ni tedy děkuji a vy se teď koukejte těšit!
>| newton, 23. ledna 2005, 23:07, Plky (4)
.: Newtonův patentovaný recept
..na příjemný večer. Milí posluchači, potřebovat budete následující:
- láhev portského
- uzený sýr
- The Man Who Would Be King
- pohodlnou pohovku
- přátele, milovanou osobu
- sníh
Sýr nakrájejte na kostičky a nechte odležet. Otevřete víno, přisuňte pohovku k monitoru/televizi. Rozlijte víno do skleniček a připijte na slávu tvůrců jednoho ze zásadních děl v historii kinematografie, a pak také na kamarády, co zrovna brázdí cizí kraje. Pak spusťte film.
Během projekce je dovoleno se střídmostí ujídat sýr a upíjet portské, na vhodných místech se smát ("thank you, sir") a žasnout (Sikhandergul). Po závěrečných titulcích možno vést debatu na téma, proč zůstává tak výjimečný film prakticky neznámý a dorazit načatou láhev. S úderem půlnoci se loučíme s přáteli a uleháme na lože vedle milované osoby, se kterou se následně vroucně milujeme.
Ráno nás probudí bílo za okny, protože v Praze konečně sněží.
Jakkoliv bývá problematické obstarat sníh, respektive milovanou osobu – výsledek stojí za trochu té snahy. Bon apetit!
>| newton, 23. ledna 2005, 13:18, Plky (11)
.: Povzdech
Když bylo Bowiemu co mě, složil Quicksand a v ní se zpívá:
I'm not a prophet or a stone age man
Just a mortal with the potential of a superman
I'm living on
I'm tethered to the logic of Homo Sapien
Can't take my eyes from the great salvation
Of bullshit faith
If I don't explain what you ought to know
You can tell me all about it
On the next bardo
I'm sinking in the quicksand of my thought
And I ain't got the power anymore
Kdo se ve dvaadvaceti vidí stejně, ať udělá čárku. Do háje, kdybych o tom aspoň uměl psát takovýhle písničky..
>| newton, 21. ledna 2005, 20:50, Plky (6)
.: Fortune favors the bold
Dlouho jsem přemýšlel, jak napsat něco rozumného o tak rozmáchlém díle, jako je Alexander Olivera Stonea. Jak nepatrnou měrou přispět k rehabilitaci filmu, který za oceánem propadl v kinech i u kritiky. Naštěstí – Evropa svému vojevůdci alespoň částečně rozumí: kromě toho, že velkou porci nákladů financovali právě evropští producenti, se jim tu film nejspíš i zaplatí.
Líbil se mi Gladiátor (až na patetický proslov v závěru), Tróju jsem neviděl. Ale co na tom záleží – Alexander je někde úplně jinde, mnohem, mnohem výš. V mých očích představuje dokonalý velkofilm, geniální interpretaci historické osobnosti takového formátu, jakým byl Alexandr Veliký. Onehdy jsem se tu zmiňoval o počítačové hře podle filmu, teď jsem si ji nainstaloval znova. Ne proto, že by snad byla až TAK dobrá – prostě chci vidět všechny ty mezi misemi rozeseté ukázky z filmu. Zatínám zuby a probíjím se davy Peršanů i programovými bugy, které shazují jinak velkolepou strategii na úroveň frustrace.
Mohl bych tu tradičně vršit argumenty typu "fascinující herecké výkony" nebo "skromné využití špičkových triků", ale koho z otrávených diváků bych tím přesvědčil? Prostě jenom zavřu oči a zavzpomínám, co na mě z plátna zapůsobilo nejvíc?
Zkrocení Bukefala.
Prach u Gaugamely.
Babylon.
Hindúkuš.
Vytřeštěné oči v závěrečném útoku.
Alexandrie.
>| newton, 20. ledna 2005, 10:20, Plky (22)
.: Beat this! pt. 7, FINAL
Oči se klíží, lože volá "přistup blíž". Než mě obejmou sny, rád bych tu smekl pomyslný klobouk před všemi dnešními výkony, na jejichž začátku zářilo do temnoty skromných 620 tisíc. Bylo to krásné herní odpoledne/podvečer a já jsem pyšný na každého z vás zúčastněných, od traumatizovaného Zeda, přes odhodlanou Akheru až po PIPa, který prostě uletěl všem – i abstraktním nepřátelům.
Hry, jak sami vidíte, spojují. Tahle je navíc setsakramentsky dobrá. Tedy dobrou noc.
newt
P.S. Jestli někdo přeleze 4k, koukejte ho zabít i za mě.
>| newton, 18. ledna 2005, 19:48, Plky (39)
.: Beat this! pt. 6
PIPboy se nezdál. PIPboy klamal tělem. PIPboy nás právě všechny nejspíš zničil?
Ladies & gentleman, we have a winner here. Pokud tedy někdo do dnešní půlnoci nezdolá 4, slovy ČTYŘI mega.
Ne, PIPe, ty už nemusíš ;)
>| newton, 18. ledna 2005, 19:17, Plky (18)
.: Beat this! pt. 5
OK, přecházíme na extreme, to je rozkaz! Platný rekord – mademoiselle Akhera!
update 18:50 – už ne..
update 18:51 – a už zase jo :)
Akhera: 1524648
>| newton, 18. ledna 2005, 18:35, Plky (16)
.: Beat this! pt.3
Snaživý Nooby se nám na melounech zapomněl, tak jsem ten první musel přinést sám.. (XviD / 4,2 MB)
>| newton, 18. ledna 2005, 16:07, Plky (13)
.: Beat this! pt.2
Tak co, necháte se zahanbit Zedem? Já tedy ne!
>| newton, 18. ledna 2005, 12:32, Plky (8)
.: Beat this!
Tak se ukažte. To skóre není ve srovnání se světem nijak závratné (jistej němec zvládá nastřílet milióny), tudíž alespoň máte šanci předvést, že jste lepší, než nějakej šupák z LEVELu.
>| newton, 18. ledna 2005, 6:53, Plky (5)
.: Do třetice o budoucnosti
Ale už jen stručně – jeden z dalších důkazů, že věda nezahálí. Kde budeme za tisíc let?
>| newton, 17. ledna 2005, 10:30, Plky (5)
.: "Resist! Humanity demands it."
30+ příspěvků v komentářích k minulému zápisu mi velí pokračovat touhle cestou, ať se v té debatě o osudu lidstva úplně neztratíme. Nejdřív fakta:
- Slunce vyhoří za 5 miliard let (a při své přeměně na bílého trpaslíka zničí planety až po Mars a nejspíš i Jupiter)
- alternativy k ropě už máme
- eskymáci rozhodně nehospodaří při teplotách 10-30
- afričané rozhodně nehospodaří při teplotách 10-30
- atomová válka lidstvo nevyhubí, jen mu přežití radikálně zdramatizuje
- Nostradamova "dvojčata" jsou hoax
a konečně můj oblíbený bod
- o osudu vesmíru víme kulový
Možná se rozpíná donekonečna, časem tím pádem ochladí a my všichni zmrznem. Možná se začne smršťovat, ohřeje se a my všichni vzplaneme. Možná končí v nekonečnu a my mu budeme spokojeně přicházet na kloub do chvíle, kdy se Bůh rozhodne, že přepne na jinej kanál. Ale to je přece úplně fuk. Slezli jsme ze stromů, vymysleli kolo, objevili Ameriku, přistáli na Měsíci. Není jedinej důvod se teď zastavit, je milión důvodů pokračovat – od "sociální nezodpovědnosti", jak říká Dufa, po ukojení samotný touhy poznávat, která je nám přece tak přirozená.
K těm křížícím se kolonistům – pochopitelně nepošleme do vesmíru jednu vesnici, aby během století zdegenerovala. Spíš bych to viděl na velké, soběstačné koráby, které pak přistanou na planetách typu Marsu. A když píšu "velké", myslím tím obrovské. A když píšu "koráby", myslím tím intergalaktický megakonzervy, Noemovy archy příštích tisíciletí. Protože generace, která s tou pikslou odstartuje, bude v době příletu k cíli několik století pod drnem. Jenom cesta k nejbližší hvězdě zabere světlu 4 roky a my, jak jistě dobře víte, rychlostí světla létat nemůžene, anžto nám to svou teorií zakázal pan Einstein.
Takže tak. Lidstvo to nikdy nemělo a nikdy nebude mít lehký, ale nevidím důvod, proč mu v tom pinožení se za něčím vyšším, než je důchod a kabelová televize, nedržet palce.
update: vřele doporučuji navštívit link, zmíněný entitou Jess.
>| newton, 16. ledna 2005, 22:23, Plky (23)
.: Hey, Huygens!!!
Zhruba před pěti lety jsem překládal jakousi astronomickou encyklopedii a mimojiné pasáž o sondě Cassini-Huygens, která si to hasí k Titanu. A říkal si, že bych si tak přál, aby tam byla už zítra. Zítra je konečně tady!
"The sounds of Titan's stormy atmosphere were recorded with an onboard microphone, and scientists hope they might even hear lightning strikes when they analyse the data."
Nepochybujte o tom, že z toho nadšeně jančím a už hledám mobil, abych mohl provolat všechny známé a samozřejmě tátu.
Všimněte si linky, která je podle všeho pobřeží – ale pobřeží čeho? Moře dehtu? Anyway, mazejte se kochat..
>| newton, 15. ledna 2005, 10:42, Plky (36)
.: Entertaining slice of jazzy, synth-flecked avant-whatever
Skáču a raduju se. Děkuju Noobymu za bezplatné PR a ostatním za komentáře. A dokola si čtu následující reakci prvního "zahraničního" posluchače, protože jsem vážně nevěřil, že se bude Wanderlust líbit ještě někomu dalšímu..
Interesting. Your voice sounds like a combination of Eno and Snakefinger (The Residents' guitarist, as you're probably well aware) with a bit of Robert Smith and Gary Numan thrown in for good measure. Then put in a lawnmower. A lawnmower full of self-consciousness.
Musically, it's like a combination of Outside-era Bowie and a somewhat more "normalized" version of The Residents, which isn't necessarily a bad thing, but sometimes it feels like you're trying hard to sound "weird". The lyrics could use a bit of polishing, but overall this is a surprisingly good and professional-sounding effort, and I really like "Farewell Song" a lot, wish it was longer. In fact, from "Farewell Song" on in, I have very few complaints, if any. "All The Way To Xenon" is catchy and wonderfully subversive, and the rest is no slouch, either. Only "Machines In Here" grates a bit with the overly synthetic sounds, but The Residents did that a lot, too. The vocals (treated or otherwise) make up for it, anyway. The other song I'm not crazy about is "Love Bullet". It just sounds like random filler.
Still, "The City's Lit Up, Man" is a great song title (that "ouch" made me laugh out loud – once again I wish the song had been longer). Overall this album, a very entertaining slice of jazzy, synth-flecked avant-whatever. I didn't even notice that you weren't using any real guitars, which is a good sign.
And it's got HOOKS!
z diskuze TADY
>| newton, 11. ledna 2005, 7:45, Plky (0)
.: Gone Gold!
Víc hlav víc ví? Klik na Newtona!
>| newton, 9. ledna 2005, 23:41, Plky (13)
.: Damn!
A to jsem si říkal, že dneska KONEČNĚ půjdu na kutě v nějakou rozumnou dobu. Holt když do boje zavelí LEVEL TV, dezerce se netoleruje. Opět mám na starosti striktně hudbu a vy se koukejte těšit na trailer, takhle našlapanej tu snad ještě nebyl..
Jo a tady jeden pirátskej vtip na dobrou noc:
A pirate walks into a bar. He's got a steering wheel sticking out of the front of his pants. The bartender says "Hey pirate! What's that steering wheel doing in your pants?" The pirate says "YARRRRR!!! It's driving me nuts!!!"
Spááááááát..
>| newton, 8. ledna 2005, 5:10, Plky (1)
.: Solitary Man
Odbourávání předsudků je asi to nejužitečnější, co může člověk ve svém volném čase dělat. Vždycky jsem měl country za žánr, který je někde na půl cesty mezi dřevním rock'n'rollem a dechovkou. Melodiím evergreenů jako Stand By Your Man sice moje ucho odolat nemohlo, ale celej Nashville jsem bral vždycky notně s rezervou. Hraní si na kovboje bo co, přece k smíchu.
Pak jsem jednou k vánocům dostal – dodnes nevím od koho a proč – autobiografii Johnnyho Cashe. Ze slušnosti jsem se do ní začetl a zastavil se až na poslední stránce. V reálném světě tou dobou zrovna Muže v černém odváželi do nemocnice, odkud se už nevrátil. A já čuměl jako vejr, že svět americké country je úplně někde jinde, než to vypadá z teleshoppingu. Cash, popisující svůj zemědělský původ, Cash, protínající své první hudební úspěchy se vzestupem Elvise, Cash na amfetaminech a morfiu..
Cash, zpívající rozvášněným nájemníkům folsomské věznice "I shot a man in Reno/just to watch him die". Skutečně někde jinde, než Pavel Bobek, v české verzi varující "nehraj si s tou pistolkou".
Cash u piána, v srdcervoucím klipu Hurt, coververzi Nine Inch Nails (!), která předstihuje industriální originál, dokonce i tu mou milovanou živou verzi z Bowieho Outside tour, kde si Thin White Duke s Trentem Reznorem posílají sloky, aby vykrváceli v refrénu.
Už dlouho si hýčkám tenhle plakát a čekám na vhodnou chvíli ho prásknout do skla a pověsit na stěnu. A nedávno jsem vymyslel, že bude viset v kuchyni. Pak budu moct na oběd pozvat klidně třeba Iggyho Popa – vždyť o své No Fun vždycky tvrdil, že kromě Rolling Stones v ní vykradl především basovou linku Cashovy pecky I Walk The Line. Překvapuje někoho, že No Fun zpíval posléze svým nezaměnitelným vokálem i Johnny Rotten? Cashův konzervatismus by Rottenovi nejspíš lezl krkem, ale v opravdové hudbě se všechny tyhle pomíjivosti stírají.
>| newton, 6. ledna 2005, 6:15, Plky (0)
.: Jsme silný, jak silný je..
Jak už nejspíš víte z tatooine, Trabandí Hyjé! je výjimečnej počin, především díky písničkám Černej pasažér a Lano, co k nebi nás poutá. Druhá zmíněná mi tu teď hraje a mě svrbí ruce, který v tuhle noční hodinu nemůžou šáhnout na harmoniku (přecejen, rozházet si sousedy měsíc po nastěhování..). Umím na ní sotva setinu toho, co Jarda Svoboda, ale o to víc si užívám objevování novejch akordů a fíglů, jak ty akordy zajímavě poskládat za sebe. Na Silvestra jsem si s tou potvorou vlezl do okna a snažil se přeřvat petardy a dělbuchy, rozléhající se z Puškiňáku do celýho okolí. A bylo to fajn.
Už teď se třesu na léto, kdy v tom okně budu pečenej vařenej a snad už preludovat na takový úrovni, aby to ulici netrhalo uši. Tuhle jsem zahrál takovou pěknou, vymyšlenou melodii, že už to znělo, jako bych věděl, kam šahám. Ojejej, taky si kupte nějakej neotřelej hudební nástroj – nic nepovznáší tak, jako libý tóny, který nikdo nečeká.
>| newton, 5. ledna 2005, 23:45, Plky (2)
.: 10 let na dohled
Konečně jsem se obtěžoval po delší době podívat do redakce, vyzvednout LEVELy a tak vůbec, nechat si od Péťy zhodnotit obdržené vánoční dárky a od Martina se informovat, že s 10. výročím časopisu dorazilo zaplaťpánbůh i pár změn. Měly by ho posunout zase o kousek blíž ideálu britského střihu. Když si vzpomenu na první obálku s rytířem, z dob, kdy jsem ještě patřil do stáda kultu kolem Score, nelze nesmeknout klobouk – samozřejmě je to hlavně zásluha Honzy Herodese, ale co já vám o tom budu povídat. LEVEL se bez debat vypracoval na úroveň periodika pro odrostlejší hráče a v tuzemském herním prostředí je svým způsobem zázrak, že tu rozviklanou laťku celkem úspěšně drží. A to neříkám jako člověk, který do něj tu a tam něco napíše, ale jako jeho čtenář.
O změnách bych napsal, až budou oficiální. Takhle se podle nich zatím můžu jen řídit. Z redakce jsem si přinesl Forgotten Realms – Demon Stone.. beru do ruky ohryzanou ikeáckou tužku, k lampičce pokládám poznámkový blok, klik na HyperSnap a jde se na věc.
>| newton, 4. ledna 2005, 21:12, Plky (4)
.: Pink Haze
Chystal jsem se s vámi podělit o tranz, do kterýho newtona dostane nenápadný usrkávání tawny Valdouro a The Pink Room z Fire Walk With Me na repeat. Nádhera, vážně nádhera. A pak jsem se opil:
Něco psal – je z toho příliš soukromá věc.
A tak piju dál.
A soundtrack jsem vypnul.
Karen O.
Nacvakat něco do mobilu.
Volume doprava, ještě trochu.
A můžu tady svobodně skákat, dole je obchod.
Proč jenom neumím na kytaru.
Co je to za bláboly v PoB?
ICQ na Tomuse?
Stupidní papírování.
A proč je štěstí "wham-bam-bam-bam-bam-bam-bam-bam" a ne poklidnej život s nárazovou prací, která není úplně pitomá?
And we could do it to each other..
Komu na něčem opravdu záleží?
A zítra je tak daleko, když mozek nechce spát, a zároveň tak blízko, když víte, co vás čeká.
A internetová náruč děsivě shovívavá.
A možná si Jess řekne "už zase".
A spousta lidí sem vůbec nechodí.
A když toho do sebe nalejete dostatečné množství, bude vám výše uvedené znít jako báseň. Feel Good Hit Of The Summer.
>| newton, 3. ledna 2005, 1:03, Plky (2)
.: Novoroční zátiší
newt přijde večer vyřízenej domů (ne, těch pár grogů a dvě flašky vína za to kupodivu nemohly), znechucenej z poblitejch chodníků a počasí bez sněhu, ale na trillianu najde vzkaz
"Mimochodom vdaka za recenziu, lebo ma inšpirovala ku kupe jednej z najpeciek jaku som hral:)"
a ten mu fakticky zvedne náladu. takže to snad MÁ smysl, haleluja.
>| newton, 1. ledna 2005, 23:06, Plky (4)
