.: A ty voláš, ať prším ještě
Nikdo neví, co to do Luka vjelo, ale dal se na muziku. Už brzy budete mít možnost shlédnout videoklip k jeho debutovému singlu Lásko, voníš deštěm..
První reakce posluchačů jsou ovšem rozporuplné:
>| newton, 31. října 2006, 12:08, Plky (9)
.: Mezi peklem a nebem
Původně jsem měl tuhle premiéru v plánu souběžně s vydáním Bronzu, ale vyšší (ne)moc byla proti a mně už zároveň přestalo bavit nemít na síti bytelnej domeček. Takže ho mám, čerstvě lakovanej, na adrese aaraaf.net a uvnitř můžete najít
- všechny dosud nahraný kusy [Wanderlust; instrumentální Konstanty, o kterých nejspíš čtete poprvé, ale je to rok stará záležitost věnovaná otci; Automat, kompilát jednovětnejch písničkovejch kolaborací blahé paměti, včetně dřív nevydaný a excelebrózní Podívej se z okna]
- pár hudebních odboček a přebytků z výroby, včetně rozkošně příšernýho dema If
- něco fotek ku potěše oka a ilustraci existence
- hromadu odkazů na lidi & věci, co tu existenci obohacujou
A protože zabydlet nový bydlení chce čas, časem na stránky určitě přibude nějakej další nábytek (druhý album především). Pokud budete chtít někoho odkázat na mou osobu / tvorbu, odkazujte tedy směr aaraaf.net, já budu mít radost a vy z těch spartánskejch stránek třeba taky.
>| newton, 30. října 2006, 10:48, Plky (5)
.: Epikurejka, gurmánka a labužnice
Byla jednou jedna liška a tu kdysi zlákala jakási vůně. I vydala se za nosem a přišla ke stromu, na kterém seděla vrána s kusem sýra v zobáku.Thurbera čas od času přečtu nějaké dívce, mívá úspěch.
"Pchch, sejra," prskla liška. "To je tak pro myši."
Vrána si pařátkem vyndala sýr ze zobáku a řekla: "Ty vždycky nenávidíš všechno, co sama nemůžeš mít, třeba hrozny."
"Hrozny jsou pro ptáky," odsekla liška zpupně. "Já jsem epikurejka, gurmánka a labužnice."
Vránu to vyvedlo z míry a styděla se, že ji vidí taková veliká odbornice v oboru uměni jak stolovat, když zrovna žere potravu pro myši, a tak honem rychle sýr upustila. Liška po něm hbitě rafla, s gustem jej polkla, řekla zdvořile "Merci" a odcválala.
>| newton, 29. října 2006, 19:43, Plky (0)
.: Sadie!
Nastěnku chci za ženu! {to listí venku vysává hlučnej pojízdnej vysavač, zastavte ho NĚKDO!}
>| newton, 29. října 2006, 9:57, Plky (5)
.: Prší 4
V ulici tu leží tolik zmoklýho listí, že to snad ani možný není. Tváře mi visej k zemi jako cirkusový plachty.
>| newton, 28. října 2006, 23:59, Plky (2)
.: Veřeje rozeschlé
V sobotu od osmi v Kaštanu zahraje Janota 1935, což je jedna z těch "nejlepších domácích kapel" (viz odzbrojující ukázky) a taky pánové nehrajou zrovna často, tudíž vám z celého srdce doporučuju zajít, máte-li Kaštan v dosahu. Já je zažil jen jednou spolu s Ropou a jen tak nezapomenu. A prý budou i nový písničky!
Sám bych se tam pozítří hrozně rád ukázal, ale musím čekat, co na to krevní obraz.
>| newton, 26. října 2006, 0:38, Plky (1)
.: Pretty political for a pop-star chatterbot
Proč mám rád odkaz LGS, část třiadvacátá.
Na fórech k BioShocku už nějaký čas běží diskuze Society of Rapture, kde fanoušci rozebírají Ayn Randovou (všichni recenzenti ji teď dychtivě čteme!), Americký sen, slepou uličku komunismu, fundamentalismus, do debaty se zapojuje i sám Ken Levine: "If I had to choose between SHODAN and the Many, I'd take SHODAN any day. I think the most appealing part of Rand to me is the celebration of the self and her daring challenge to altruism. Talk about swimming upstream in a Judeo-Christian society."
Kdosi se ozývá, že hry by měly zůstat apolitické, pak jde řeč bohužel do kytek hádky a demagogie.
Na druhém konci webu v diskuzích o novém Gothicu najdete spoustu fantabulózních disputací na téma pixel shadery. w00t!
Proč mám rád.. část čtyřiapadesátá.
Pyšně se chlubím nálezem v Dark Messiah Of Might & Magic. Píšu, že Colantonio svou lásku k Thiefovi prostě nezapře. Raphaël se naloguje a pošle unavenýho smajla.
Proč mám --
U Levelu vyšla Invisible War, což je dobrá záminka vytáhnout z poličky originál, převracet ho v ruce a uvažovat o novém zahrání, až bude čas. Pouštím si soundtrack, vracejí se mi momenty a rozhovory z Káhiry a nad ní se tyčící arkologie, e-maily z ApostleCorp., konec "staré" civilizace. Všechny diskutabilní změny stranou – stopa hry přebíjí nekonečné spory na téma absence skillů a zavedení jednotné nanomunice. Že Harvey Smith & spol. na mnoha místech šlápli vedle, to je po těch letech spíš kompliment, důkaz, že zkoušeli jít vlastní cestou. Uvědomil jsem si, že hrát znovu Deus Ex přes kopírák by mě jednoduše nebavilo (jakkoliv jsem první díl prošel asi sedmkrát). K čemu objevování objeveného?
Proč
My stride interrupted
My thoughts untimed
My tears are become drops of silver
[..]
I plead the wind to sweep us away
>| newton, 24. října 2006, 19:58, Plky (7)
.: Nádherně řečeno
The fun in role play is in the roles, not the rolls.
>| newton, 23. října 2006, 22:42, Plky (7)
.: Vymítaní ďábla
Proč jenom proč má člověk tendenci hledat za každou cenu jednoznačný pohledy? Tak moc se mi líbilo Společenstvo Prstenu a tak moc se mi nelíbil Návrat krále, že jsem fakt nevěděl, co říkat, když se mě někdo zeptal na názor, jak podle mě Jackson naložil s Tolkienem. No, časem jsem se smířil s tím, že ten jednoznačnej pohled tady prostě neexistuje, že Společenstvo na to šlo ještě docela dobře, ale ve finále se filmová verze Pána prstenů rozpadla jako domeček z karet. Říkal jsem si, čím to. Proč dokázal Jackson & spol. tolik dobrýho a souběžně natropil tolik zlýho. Od první chvíle v kině jsem měl podezření, že v tom má prsty Aragorn a taky že jo. Mám to! Absolutně netrefili celou Gondorskou linii. Že úlomky Narsilu leží zcela nesmyslně na piedestalu v Roklince, to je symbolický shrnutí všeho, co je ve filmech špatně. Ostatní se povedlo, trpaslíci jsou trpaslíci, Rohan je Rohan, o hobitech darmo mluvit a Gandalf je přesně takovým Gandalfem, na kterým se dokážeme shodnout. Ale dědic Isildura, páteř knihy, ten je tu do počtu, ne-fun-gu-je a všechno související táhne ke dnu. Srovnejte Théodena a Denethora, důstojnost a karikaturu. A jakkoliv jsem z kina šel s rozpačitým pocitem, i Dvě věže si mě potom získaly a v rámci trilogie fungujou jako film asi nejlíp.
Že s tím teď začínám: v noci jsem po práci potřeboval transport do jinýho světa, tak jsem si hodil sluchátka a rozšířenou edici Společenstva. A světe div se, skoro na každým rohu mi lezly do očí slzy, sám jsem mrkal jako puk, co se mnou ten obraz se zvukem dělá, ty xkrát viděný scény, napůl jsem se smál sám sobě. Všechny triky mám prohlídnutý, všechny sporný místa nastokrát rozebraný s tolkienovsky pozitivním okolím, ale stejně mě ten film s pravidelností dojímal (když zrovna Viggo Mortensen nepředváděl, jak se na tu roli nehodí). Ach jo. Takže ne, jak se mě někdo ještě někdy zeptá na celuloidovýho Pána prstenů, nezbyde mi než krčit rameny. Terry Gilliam se nechal slyšet, že se mu taky líbila dychtivost a obrazotvornost prvního dílu, ale pak to šlo z útesu. Narozdíl ode mě prý nemá ke knihám vztah, ale jinak se shodneme. Že Návrat krále posbíral ceny, to je pochopitelný – sbíral je zpětně za všechny tři filmy. Že se všem tolik líbil a tolik s nima mával, tomu ale asi nikdy neporozumím. Pro mě zůstává kouzlo Jacksonovy trilogie hlavně na začátku, kdy se na sebe herci významně dívají a opravdu to něco znamená, kdy je radost poznávat cizí vizi útěku z Orthanku a průchodu Morií, slyšet překrásněj lórienskej žalozpěv, kdy škrtání postav má sice diskutabilní, ale pochopitelnou motivaci (ahoj Glorfindele). Ale přepisovat Faramira, to už je past. Přitom jeho bratra trefili přesně... bože, motáme se v kruzích!
Vím, je to veleúnavný, znovu se k těmhle tématům vracet. Ale byl jsem donucenej to ze sebe vysypat, berte to jako určitou formu exorcismu. Potím z těla svinský bacily a vyháním neujasněný postoje ohledně díla, který pro mě prostě odmalička hodně znamenalo. Tak hotovo.
>| newton, 22. října 2006, 8:49, Plky (8)
.: Kočkozmat
"V této zemi nevládne ČSSD. Kdyby vládla ČSSD, tak bychom asi ty vraždy dokázali dotáhnout do konce."
Tvrdík na tiskovce nečekaně upřímný. Naházejte je někdo do Vltavy, dík. Já jdu nasypat do sebe prášky.
>| newton, 19. října 2006, 21:49, Plky (0)
.: Milostnej dopis
Milá B., to už bude skoro deset let, cos nahrála Homogenic, šest stovek naslepo! A jak to v něm pořád žije a vrní, jak to pořád hřeje reproduktory a frekvence se mazlej s křivkama zvukovejch vln, ty kráso. Dokázal někdo jindy ze syntezátorů dostat tolik medu, tolik mořský vody a i ty skřípající beaty, každá písnička jako tableta, po který je člověku opatrně fajn (a není to placebo). Dávám si tě na sluchátka, B., na čtyřicet+ minut uzavíráme sňatek, živá pohádka, tohleto. Nejsme buddhisti, ale zůstáváme osvícený, spolu nám to jde přímo nádherně. Každej tón je tak jasnej, kam jdeš s tím hlasem, to jsem si na tobě zamiloval, úplně přirozeně podle nálady jdeš po špičkách nebo dupeš po kamenech na zahradě a já ti v kuchyni vařím čaj, oblohou kmitaj bity a nad polovinou střechy leje.
I dare you, I dare you
Muselo bejt skvělý tohle všechno poskládat dohromady, tos lítala metr nad zemí, přiznej se. Máme krásnej barák.
Tak dík,
(je mi líp)
pac a pusu
L.
>| newton, 19. října 2006, 0:11, Plky (5)
.: V čekárnách
Máváme na sebe rentgeny, soutěžíme, můj plicní je krasavec, mlhy Avalonu a potopený srdce.
>| newton, 17. října 2006, 10:11, Plky (3)
.: The Guild 2
Gilda, hezké slovo. Organizace lidí se společnými obchodními zájmy za účelem tyto vzájemně podporovat, říkají o něm významové slovníky a velebně při tom šustí listy.
(a nevhodný kašel uprostřed Rudolfina)
>| newton, 14. října 2006, 2:21, Plky (3)
.: ~
"Připadá mi, že jsme všichni choří. Já rozhodne chorý jsem."
>| newton, 13. října 2006, 12:47, Plky (3)
.: Na pláni v horečce
Koho máš nejradši?
Boha.
Zrovna jeho, teda..
Dobře to tu roztřídil.
Je-li Bůh, odkud zlo?
Z člověka.
A..?
Člověk má strach.
Přirozeně.
Bojí se účelu.
Ale nevidí ho.
Tak nějak, já
Ano?
ho taky nevidím,
ale povzbuzuje mě to.
Účel hledat.
Ne.
Tak?
Být jeho součástí.
Aha.
Čas od času.
>| newton, 3. října 2006, 4:06, Plky (4)
.: Obchodníkova manželka
No teda, kecal jsem. Domáckost, nene, cizáky jsem si sem nad ránem natahal. Tři roky starý Oddjobs, vykutáno zcela náhodou a musím říct, že takhle plný skladby mi vyhovujou zcela a úplně, támhle synth a támhle saxofon, basa jako asfalt. A má to vývoj (!) a hoši jsou z Minneapolis, tudíž blízko Beasties, ale zvukově je to víc ten spolehlivej čistej underground, saze na otřískanejch stěnách a tak všelijak, si ty recenzentský metafory domyslete. Co jsem pochytil z textů, tam se tolik zajímavýho neděje, ale stíhám sotva polovinu a prý jsou takový spíš abstraktnější (óó!).
A abych byl vstřícnej, tady kus – ne z alba, ale kolektivního živáku. Aby z alba, musíte myší na přebal ----->
>| newton, 2. října 2006, 5:43, Plky (3)
.: Podzimní úklid
Brambory k večeři, pivo a Radůza. Pořádně jsem ji neslyšel už skoro dva roky. Na krámu patřila mezi ty spásy, co člověku rozbíjely stereotyp. Skoro mi nekonečný krámový dny schází, byl to takovej jednoduchej život a měl svojí prostoduchou poezii.
Takhle k nám přišel chlapík, nesl si to cédéčko pyšně v ruce a druhou z kapsy vytáhnul takovej zmuchlanej papírek, že prej jsme mu prodali defektní nosič a nosič v určitejch momentech škytá. Tak nosič strčíme do přehrávače, najdeme ty na zmuchlaným papírku zapsaný minuty a voila, defektní škytání byl normální činel. Což si ten chlapík nenechal vysvětlit, tak jsme ho poslali do hajzlu.
Jó, vzpomínky.
Vůbec teď poslouchám spíš český věci. Asi snaha vytvořit si tu nějakou domáckou atmosféru. Čtrnáctýho je RoPa na Deltě, devatenáctýho Filip zase ve Vagonu.
Každej chce lásku a klid
A Radůza taky prodávala cédéčka. Indián jí prej napsal lascivní dopis. Vůbec si nějak nerozuměli.
>| newton, 1. října 2006, 22:28, Plky (1)
